XXIV. Hornictví a rýžování zlata u Dobřichovic.

Po celé prostoře všenorských lesů a dobřichovických směrem od Brunšova k Černolicům lze až podnes vidět haldy vykopaného kamení vedle zapadlých dolíků a jam. Tyto jámy byly nádržky na vodu, do nichž se stružkami sváděla voda, aby mohlo být jí vypíráno neb rýžováno zlato. Odtud pochází i místní název,, V rýžích´´ , který nesou stráně mezi Dobřichovicemi a Všenory. Za staletí usadilo se v údolních náplavech denudací /obnažováním/ zdejších pahorků zlato a nebylo více třeba, nežli je proprati vodou. K tomu byly zřízeny nástroje: šikmo položený žlab na dně s vlněnou látkou. Do vody jím proudící sypal se jíl neb prsť, která, jsouc lehčí, byla proudem odnesena, kdežto těžší zlato se usazovalo v husté látce. Později, když se náplavy přebraly, vlamovali se kovkopové do hor pomocí želez a motyk. Ruda se odvážela do pecí a pražením nabývala křehkosti. Pak se mlela na ručních mlýnech mezi dvěma kameny, podobnými kameni mlýnskému. Tyto pece i kameny byly zde na více místech vykopány. Rýžováním a dobýváním zlata se zabývali ponejvíc Němci. Balbín ve svých spisech dí: ,, Dobřichovice, kudy je cesta z Prahy do Berouna, dle udání bratří špitálských, měly bohaté doly na zlato a blízko se ukazují příkopy, jež jsou nyní zaneseny". Podobně i píše Jakub Ferber: / něm. / ,, V Dobřichovicích v berounském kraji měly být doly na zlato." Z dob dolování a rýžování na zlato obdržela část Dobřichovic na pravé straně Berounky název Brunšov. Podnikavý zlatokop jménem Braun, jenž sem přišel za štěstím a vzmohl se i na statek, doloval na druhé straně řeky a dal název tamnějším, později vystaveným domům. Z jména Braun a Seifen /rýžoviště/ povstalo Braunsaifen, zčeštěno na Brunšov.